Jak na osobní cíle, aby byly formou péče o sebe, ne dalším zdrojem stresu a vyčerpání

Kolikrát jste si už řekli: "Teď už opravdu musím něco změnit. Od zítřka / příštího týdne / nového roku začnu." Dali jste si cíl. Začali jste. Vydrželi pár dní nebo týdnů. A pak přišel útlum. Něco vám do toho přišlo jednou. Pak podruhé. Potom jste neměli náladu, pak zase energii, potom čas. A po nějaké době nezbylo z vašeho předsevzetí nic kromě pocitu selhání. Možná jste si řekli, že vám chybí pevná vůle a disciplína. Nebo lepší systém. Obvykle ale bývá příčina jinde: cíle, které si vybíráme, často nejsou v souladu s tím, kdo jsme a co potřebujeme.

Představte si situaci, kdy si řeknete: "Musím začít běhat. Jsem tlustý / tlustá. Rodina i kolegové si toho všimli. Už se na sebe nemůžu dívat. Takhle to dál nejde."

Jak se cítíte, když tyto věty čtete? Je v nich tlak. Stud. Sebekritika. Strach z hodnocení.

Teď si představte, že si máte jít zaběhat s takovým vnitřním nastavením. Budete se těšit? Anebo k tomu budete mít odpor a budete se muset přemáhat?

A teď zkuste jinou situaci. Řeknete si: "Celý den sedím v kanceláři. Bolí mě z toho záda, jsem ve stresu. Možná by mi pomohlo jít si párkrát týdně zaběhat. Vyčistím si venku hlavu, ulevím tělu a třeba budu mít víc energie."

Všimněte si rozdílu. Nezměnila se aktivita. Pořád jde o běh. Ale změnil se důvod.

Tady není žádné odsuzování, výčitky nebo hodnocení. Žádné "musím". Je tady možnost udělat něco pro sebe, postarat se o tělo i psychiku a cítit se lépe.

Pokud je nějaká šance, že běhat půjdete, a že u běhání zůstanete, pak je u druhé situace. První scénář už od začátku dělá z pozitivního a zdravého záměru zdroj znechucení, úzkosti a vyčerpání, ještě než vůbec obujete boty.

Tak vypadá rozdíl mezi vnějším tlakem a očekáváními druhých a vnitřními důvody, které jsou opravdu "vaše".

Jak poznat cíle, které mají hodnotu pro vás

Zkuste na chvíli zapomenout na výkon. Na očekávání ostatních. Na povinnosti.

Zeptejte se sami sebe: Co se tímto cílem snažím získat?

Je to více energie? Klid? Pocit, že něco dokážu? Lepší zdraví? Více času pro sebe? Radost? Něco jiného?

A teď druhá otázka: Můžu to, co jsem si vybral/a, dělat jiným způsobem:

• který by mi byl příjemnější?
• který by pro mě přirozenější?
• díky kterému bych se na tuto aktivitu opravdu těšil/a a užíval/a si ji?

Možná nechcete běhat. Možná potřebujete být chvíli sami v přírodě.

Možná nechcete více pracovat. Možná potřebujete více odpočívat.

Možná nechcete "zlepšit postavu". Možná chcete cítit lehkost a energii anebo mít pocit, že se můžete spolehout na své tělo.

Rozdíl je nenápadný, ale zásadní.

Cíl jako vyjádření toho, kým chcete být

Zkuste malý experiment.

Místo: "Chci uběhnout 10 kilometrů."
Zkuste: "Chci být člověk, který se stará o svou energii."

Místo: "Musím být produktivnější."
Zkuste: "Chci být člověk, který pracuje soustředěně a zároveň respektuje své hranice."

Cíle zaměřené ne na očekáváný výkon, ale na vědomé budování vlastní identity jsou jemnější. Nevytvářejí tlak, ale naopak dodávají motivaci, energii, smysl.