Nalaďte se na signály z těla

Jak vnímat tělo jako zdroj informací

Hodně z nás má skon být většinu dne "v hlavě" a tělo ignorovat. Někdy si ho všimneme teprve ve chvíli, kdy se objeví něco tak silného, že to přehlédnout nejde. Bolí nás hlava tak, že se nemůžeme soustředit. Máme ztuhlá záda a nedokážeme sedět. Potřebujeme si odpočinout, ale nemůžeme usnout. Jsme podráždění a vybuchli jsme kvůli zdánlivé maličkosti. Došla nám energie a nejsme schopní "normálně fungovat".

V takových chvílích můžeme mít pocit, že je tělo náš nepřítel. Trápí nás příznaky, které nám brání dělat to, co dělat právě chceme nebo potřebujeme. Nebo nám to alespoň velmi ztěžují. Přirozeně si pak přejeme, aby tyto nepříjemné stavy co nejrychleji odezněly a my jsme mohli pokračovat.

Tělo ale často ukazuje náš stav mnohem dřív, než se podobně silné příznaky objeví. Ve skutečnosti je neustále zdrojem řady důležitých informací: o únavě, napětí, stresu, emocích, potřebách, hranicích, prostředí nebo o tom, jak na nás působí určitá situace. My pouze většinou nebýváme zvyklí signálům z těla věnovat příliš pozornosti, alespoň dokud nepřekročí určitou hranici.

Všímat si těla přitom neznamená celý den se sledovat nebo každou drobnost okamžitě analyzovat. Spíše to znamená uvědomit si, že kdykoliv máme možnost se na okamžik zastavit a zeptat se sami sebe: Co se ve mně právě teď děje? A co z toho můžu vnímat v těle?

Tělo jako zdroj informací

Tělo a mysl nejsou oddělené, tvoří jeden celek. Náš fyzický stav ovlivňuje naši náladu i uvažování, a naopak, to, co prožíváme psychicky, se často nějak ukazuje i fyzicky. Například stres se může projevit napětím v ramenou, staženým dechem, tlakem v hrudníku, neklidem nebo únavou. Úzkost může být cítit v břiše, čelisti, rukou nebo dechu. Smutek může přinést tíhu, zpomalení nebo pocit "stažení". Radost se někdy projeví lehkostí, teplem nebo větší energií. Náš vnitřní stav se často projeví dříve v těle než v našich myšlenkách nebo emocích.

Stejné tělesné signály ale mohou mít různé příčiny. Únava může souviset s nedostatkem spánku, dlouhodobým stresem, nemocí, přetížením, nedostatkem jídla, emocemi nebo tím, že už dlouho jdeme sami proti sobě. Stažený žaludek může být úzkost, hlad, napětí, zdravotní problém nebo reakce na konkrétní situaci.

Není nutné (a často ani možné) každý sebemenší projev těla okamžitě detailně rozebírat a interpretovat. Bývá ale užitečné všímat si, co se objevuje, kdy se to objevuje a s čím by to mohlo souviset.

Čeho si v těle můžete všímat

Pokud máte pocit, že nejste příliš "v kontaktu" s vlastním tělem, nemusíte začínat ničím složitým, abyste se na něj trochu naladili. Tady je několik konkrétních oblastí, na které se můžete zkusit zaměřit.

  • Napětí: Je někde v těle napětí? Pokud hned nevíte, můžete postupně projít celé tělo od hlavy přes ruce, hrudník, břicho, záda až po nohy a všimnout si, jestli někde zaznamenáte napětí. Nebo možná spíš ztuhlost, tlak, brnění? Nebo vůbec nic?
  • Dech: Jaký je právě teď váš dech? Rychlý nebo pomalý? Plynulý nebo nepravidelný? Mělký nebo hluboký? Dýchá se vám volně, nebo to vyžaduje úsilí? Cítíte dech víc v hrudníku, břiše, zádech, nebo skoro vůbec?
  • Energie: Máte energie hodně, málo, příliš nebo tak akorát? Je stabilní nebo spíš kolísá? Cítíte ji víc v konkrétní části těla, všude nebo vůbec? Jste spíš živí, unavení, roztěkaní, otupělí, podráždění, nebo přetažení? Potřebujete spíš pohyb, klid, jídlo, vodu, vzduch, ticho, kontakt, nové podněty nebo odpočinek?
  • Emoce v těle: Když zrovna prožíváte nějakou emoci, zkuste si všimnout, jestli ji cítíte někde v těle. Vnímáte něco konkrétního v těle, například energii, napětí, sevření, uvolnění, tlak nebo něco jiného? Má to konkrétní místo, tvar nebo velikost? Pohybuje se to, nebo je to na stále stejném místě? Mění se to?
  • Hranice a kapacita: Cítíte někdy v těle ano, ne, nevím, chci, nechci, je toho moc? Je někde například odpor, sevření, únava, stažení nebo chuť ustoupit? Nebo naopak více prostoru, lehkosti nebo energie?
  • Prostředí a situace: Co se v těle mění, když jste s určitým člověkem, v určitém prostoru (venku nebo v místnosti), při určité práci, při určité myšlence nebo po určité zprávě?

Tělo někdy zachytí změnu dřív, než ji dokážeme pojmenovat slovy.

Krátký experiment: minuta kontaktu s tělem

Můžete si vyzkoušet malý experiment.

  1. Zastavte se. Na chvíli přestaňte s tím, co právě děláte. Pokud můžete, posaďte se, klidně zavřete oči.
  2. Všimněte si tří míst v těle (například obličej, hrudník a ruce). U každého z nich se zeptejte: Co tady cítím? Zkuste najít jednoduché slovo, které to vystihuje, například napětí, únava, tlak, teplo, chlad, energie, neklid, tíha, lehkost, prázdno, sevření, bolest, otupění, klid. "Nic" je také odpověď.
  3. Zeptejte se na další malý krok. Ne: "Co mám hned vyřešit?" ale spíš Co by tělu teď trochu pomohlo? Možná pohyb. Voda. Jídlo. Pauza. Hlubší výdech. Možná říct "ne" nebo "potřebuju chvíli". Možná nedělat vůbec nic a jen si všimnout.

Když necítíte nic, nebo je toho moc

Někdy se při pokusu vnímat tělo neobjeví skoro nic. To nemusí znamenat, že to děláte špatně. Může to být únava, zvyk být hodně "v hlavě", dlouhodobé přetížení, stres nebo prostě chvíle, kdy tělo není snadno čitelné. Jindy se naopak objeví příliš mnoho: napětí, smutek, úzkost, bolest, neklid nebo zahlcení.

V takové chvíli není potřeba pokračovat silou. Můžete zkusit něco jednoduššího:

  • otevřít oči a rozhlédnout se kolem sebe,
  • pojmenovat tři věci, které vidíte,
  • opřít chodidla o zem,
  • napít se vody,
  • projít se,
  • sáhnout si na pevný předmět,
  • nebo se vrátit k běžné činnosti.

Vnímání těla nemá být další tlak. Má být způsobem, jak se k sobě vracet postupně a v takové míře, která je pro vás snesitelná.

Signál v těle není konečný závěr ani příkaz něco udělat

To, že něco cítíte v těle, ještě neznamená, že hned víte, co to znamená nebo co máte dělat. Napětí v břiše nemusí automaticky znamenat, že je situace špatná. Únava nemusí vždy znamenat, že musíte všechno zrušit. Odpor nemusí vždy znamenat, že něco nemáte dělat. A klid nemusí vždy znamenat, že je všechno v pořádku.

Tělesný signál je informace, ne konečné rozhodnutí. Můžete se zeptat:

  • Co cítím?
  • Kdy a v jaké situaci se to objevilo?
  • Co se děje kolem mě a co se děje ve mně?
  • Je to známý vzorec, nebo něco nového?
  • Potřebuju odpočinek, pohyb, hranici, jídlo, vodu, podporu, více času nebo něco jiného?
  • Je potřeba něco ověřit i ve vnější realitě (rozhovorem, informací, lékařem nebo další zkušeností)?

Tělo nepřebírá rozhodování za vás. Když mu ale budete věnovat pozornost, může se stát jedním z důležitých zdrojů informací, které při rozhodování můžete brát v úvahu.

Zdroje:

CAMBRIDGE HEALTH ALLIANCE. Listening to your body: new research on mindfulness unlocks path to behavior change [online]. 2024-12 [cit. 2025-03-23]. Dostupné z: https://www.challiance.org/about-cha/newsroom/cha-newsroom/2024/12/listening-to-your-body-new-research-on-mindfulness-unlocks-path-to-behavior-change

SCHULZ, André; VÖGELE, Claus. Interoception and stress. In: Frontiers in Psychology [online]. 2015, roč. 6, čl. 993. DOI: 10.3389/fpsyg.2015.00993. Dostupné z: https://www.frontiersin.org/journals/psychology/articles/10.3389/fpsyg.2015.00993/full

KENG, Shian-Ling; SMOSKI, Moria J.; ROBINS, Clive J. Effects of Mindfulness on Psychological Health: A Review of Empirical Studies. In: Clinical Psychology Review [online]. 2011, roč. 31, č. 6, s. 1041-1056. DOI: https://doi.org/10.1016/j.cpr.2011.04.006. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S027273581100081X?via%3Dihub 

Pérez-Peña, Marbella; NOTERMANS, Jessica; DESMEDT, Olivier; VAN DER GUCHT, Katleen; PHILIPPOT, Pierre. Mindfulness-Based Interventions and Body Awareness. In: Brain Sciences [online]. 2022, roč. 12, č. 2. DOI: 10.3390/brainsci12020285. Dostupné z: https://www.mdpi.com/2076-3425/12/2/285

PRICE, Cynthia J. a HOOVEN, Carole. Interoceptive Awareness Skills for Emotion Regulation: Theory and Approach of Mindful Awareness in Body-Oriented Therapy (MABT). Frontiers in Psychology [online]. 28. května 2018, roč. 9, čl. 798 [cit. 2025-04-19]. DOI: 10.3389/fpsyg.2018.00798. Dostupné z: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpsyg.2018.00798/full

ZAMARIOLA, Giorgia, FROST, Nollaig, VAN OOST, Alice, CORNEILLE, Olivier a LUMINET, Olivier. Relationship between interoception and emotion regulation: New evidence from mixed methods. Journal of Affective Disorders [online]. 1. března 2019, roč. 246, s. 480–485 [cit. 2025-04-19]. DOI: 10.1016/j.jad.2018.12.101. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0165032718323723

NUMMENMAA, Lauri, GLEREAN, Enrico, HARI, Riitta a HIETANEN, Jari K. Bodily maps of emotions. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America [online]. 30. prosince 2013, roč. 111, č. 2, s. 646–651 [cit. 2025-04-19]. DOI: 10.1073/pnas.1321664111. Dostupné z: https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.1321664111