Všímavost je první krok, ne konečný cíl

Všímavost (mindfulness) se stala populárním nástrojem pro zvládání stresu a zlepšení duševní pohody. A není divu – pomáhá nám zastavit se, vnímat přítomný okamžik a znovu se spojit sami se sebou. Jenže pozor: jen všímavost sama o sobě nestačí. A je potřeba ji používat s rozumem.

Cílem mindfulness je všímat si více sami sebe i svého okolí. Už pouze to, že se na chvíli zastavíme a prostě vnímáme, často vede k uklidnění, uvolnění, a my se pak cítíme lépe. Ale také si můžeme naopak uvědomit nepříjemné myšlenky a emoce - cvičení mindfulness pro nás může být jedinou chvílí, kdy věnujeme pozornost sami sobě, a tak tyto pocity můžou vyplavat právě během něj. Pokud zůstaneme jen u pozorování, riskujeme, že zůstaneme ztracení v nepříjemných pocitech, aniž bychom věděli, co s nimi. A nebo proč je vlastně vůbec máme.

Tři kroky ke změně: uvědomění → porozumění → integrace

Když už si nepříjemné pocity uvědomíme, bývá obvykle prospěšné pochopit, co znamenají, a dokázat s nimi dál pracovat. Na to většinou nejsme zvyklí. Většina z nás je naučená věřit, že naše emoce jsou chaotické, nesmyslné, iracionální a rušivé. Tak to ale obvykle není. Naše pocity mají logiku, a nezřídka dokonce o naší reálné situaci vypovídají přesněji, než jak ji vnímáme jenom rozumem. Naučit se s našimi pocity pracovat jako s užitečnými signály nám může pomoct dělat lepší rozhodnutí a časem vést k větší spokojenosti a pohodě.

• Uvědomění: Všímáme si těla, emocí, nálad. Například si uvědomíme, že máme sevřený žaludek nebo jsme podráždění.

• Porozumění: Zastavíme se a položíme si otázku: Co mi tohle říká? Co je příčinou? Možná jsme v napětí proto, že jsme dlouhodobě přetížení, nebo protože se v našem životě děje něco, co je v rozporu s našimi hodnotami.

• Integrace: Děláme něco, co dává smysl – uvolníme napětí, změníme přístup, přehodnotíme priority nebo se jen prostě zastavíme a dopřejeme si péči.

Bez dalšího pochopení a integrace může všímavost vést jen k zahlcení. Uvědomíte si, že se něco děje – ale nevíte, co s tím. To může být frustrující nebo vyvolávat úzkost.

Všímavost má přínosy, ale i rizika, využívejte ji s rozumem

S meditací, cvičeními mindfulness a podobnými technikami je to úplně stejné jako s fyzickým cvičením. Existuje mnoho vědecky podložených důkazů, že jak cvičení všímavosti, tak pohyb, mají celou řadu pozitivních účinků na tělo i mysl - snižují stres, zvyšují odolnost, pomáhají předcházet onemocněním a udržovat nás celkově "v pohodě". Ale každé fyzické cvičení není nutně skvělé pro každého - může vést ke zranění, můžeme to s ním přehnat. A stejně tak je to i u duševních cvičení. Každý jsme jiný, a co výborně funguje a vyhovuje jednomu, může být pro druhého nepříjemné. A i takovým cvičením si můžeme ublížit - stejně jako u fyzického cvičení: pokud to přeháníme, nepoužíváme rozum a zvláště pokud ignorujeme signály z vlastního těla nebo z našich emocí.

Typy praxe cvičení mindfulness a míra jejich možného rizika

• Krátké (zvláště vedené) meditace: nízké riziko - můžou jemně podpořit všímavost
• Dechová cvičení, body scan: střední riziko - můžou vyvolat potlačené emoce
• Dlouhé intenzivní meditace, dlouhé meditační retreaty: vysoké riziko - můžou způsobit "zahlcení", intenzivní nepříjemné pocity, nevyřešené trauma z minulosti, vést k disociaci apod.
• Techniky z neověřených zdrojů jako je internet: nepředvídatelné riziko - můžou používat metody bez znalosti možného rizika a způsobů, jak mu předcházet

Čím intenzivnější nebo delší technika, tím více opatrnosti vyžaduje. Pokud je pro vás nová, jděte na to postupně. Pokud můžete, zajistěte si podporu někoho zkušeného.

Průvodce pro bezpečné zkoušení technik všímavosti

Než se pustíte do nové techniky, položte si pár otázek:

Před:

• Cítím se dnes psychicky stabilně a "v pohodě"?

• Jsem vyspalý, najedený, v klidu?

• Mám duševní kapacitu, abych teď zkoušel něco nového?

Během:

• Cítím se přítomný a v kontaktu sám se sebou?

• Vnímám nějaké známky napětí, úzkosti, paniky, disociace nebo otupění?

• Dokážu kdykoliv přestat, když se mi něco nebude zdát v pořádku?

Po:

• Jsem klidnější a víc v kontaktu se sebou?

• Nebo naopak zmatený, přetížený, odpojený?

Pokud vám cvičení přináší víc napětí než uvolnění, je čas zvolnit nebo ho přerušit.