Úleva pro hlavu

Vezměte si kus papíru nebo poznámky v telefonu a napište si všechny úkoly a povinnosti, které vás čekají v následujících 10-15 minutách. Ne v následující hodině, ne dnes. Jen v příštích 10-15 minutách. Potom si řekněte:

Buď: Co teď udělám jako první malý krok?
Nebo: Co na těchto 10-15 minut vědomě vypustím?

Proč? Když jsme dlouhodobě přetížení a pod tlakem, všechno vypadá urgentní a důležité. Srovnat si myšlenky a vybrat jen jednu věc, které se budeme (nebo záměrně nebudeme) věnovat pomáhá ujasnit si priority a snížit chaos.

Prostor pro sebe

Nastavte si na telefonu časovač na 1 minutu, spusťte ho a telefon odložte. Než zazní upozornění, že minuta uplynula, nic nedělejte. Na ničem nepracujte, ani si nepřipravujte další práci. Nerozptylujte se scrollováním na telefonu ani ničím jiným.

Zkuste si všimnout, jak se cítíte, když jen sedíte a nic neděláte. Možná netrpělivost, úzkost? Frustraci? Pocit promarněného času? Něco jiného?

Proč? Když neustále spěcháme a ani na chvíli se nezastavíme, přestáváme vnímat sami sebe. I minutové zastavení vám dá příležitost uvědomit si, v jakém rozpoložení vlastně jste.

Úleva pro tělo

Na pár sekund se zastavte a zavřete oči. Zhluboka se nadechněte a pomalu vydechněte. Než se pustíte do řešení dalšího úkolu, zeptejte se svého těla: Co právě teď potřebuju?

Napít se? Sníst něco malého? Dojít si na záchod? Protáhnout se? Změnit polohu? Chvíli jenom sedět a dýchat?

Vyberte jednu drobnost, kterou můžete udělat teď hned, a udělejte ji.

Proč? V nekonečném kole povinností často zanedbáváme své základní fyzické potřeby a jsme tak ještě více unavení a napjatí. I několikasekundová pauza může pomoct.

O 5 % méně tlaku

Vyberte si jednu věc, kterou teď máte v plánu. Než začnete, zamyslete se, jak byste ji mohli udělat o 5 % snazší.

Možná můžete dodat dostatečně kvalitní verzi místo dokonalé verze. Možná můžete napsat kratší odpověď. Možná můžete část odložit. Možná můžete někoho požádat o drobnou pomoc nebo nápad.

Proč? Při přetížení máme sklon fungovat automaticky a často tak ze zvyku děláme více, než je nutné, nebo i než se očekává. Možná si práci aspoň místy můžete o trochu ulehčit. To není lenost nebo nezodpovědnost, naopak, to je efektivita.

Mám příliš mnoho úkolů

• Držíte v hlavě příliš mnoho otevřených věcí najednou?
• Máte pocit, že každá věc je priorita?
• Spěcháte od úkolu k úkolu, ale nikdy není nic hotové?

Možná nejste chaotičtí a špatně organizovaní. Možná se snažíte v hlavě udržet příliš mnoho nedokončených věcí najednou. Pak je úplně normální, že mozek ztratí schopnost přirozeně rozlišit, co je opravdu důležité teď, co je důležité, ale může počkat, a co vlastně vůbec podstatné není.

Někdo po mě pořád něco chce

• Máte pocit, potřeby ostatních lidí jsou důležitější než vaše kapacita?
• Odpovídáte automaticky "ano", i když uvnitř cítíte odpor nebo únavu?
• Je pro vás těžké nechat někoho čekat, zklamat ho nebo říct, že teď nemůžete?

Pokud požadavky druhých přibývají na vašem seznamu automaticky, odčerpávají váš čas i energii rychleji, než můžete vůbec ověřit, jestli na ně máte kapacitu. Anebo víte, že kapacitu nemáte, ale jste přesvědčeni, že nemůžete odmítnout. Pak se snadno stane, že na vlastní hranice narazíte až ve chvíli, kdy už jsou dávno překročené.

Jsem fyzicky vyčerpaný/vyčerpaná

• Jste hladoví, žízniví, nevyspalí, přetížení hlukem nebo dlouhým sezením, ale jedete dál?
• Všímáte si těla až ve chvíli, kdy bolí, tuhne nebo úplně vypne?
• Máte pocit, že všechno je těžké, protože jste fyzicky vyčerpaní nebo přestimulovaní?

Když tělo dlouho nedostává základní péči, klesá i psychická kapacita (soustředění, výkon, kreativita, energie vůbec něco udělat). I normální nebo drobné úkoly jsou pak náročné a vyčerpávající. Cokoliv udělat nám trvá déle. Děláme chyby, které pak musíme opravovat, což nás zdržuje a vyčerpává ještě víc. Abychom mohli podat výkon, musíme se vždy nejdříve postarat o své základní potřeby a "dobití baterií".