Co se s námi děje, když jsme ve stresu, a proč má smysl si toho všímat

Vzpomeňte si na nějakou nedávnou situaci, kdy jste se cítili pod tlakem. Třeba kdy jste někam spěchali, někdo po vás něco chtěl, něco se nepovedlo nebo jste měli pocit, že je toho na vás najednou moc. Na co jste v tu chvíli mysleli a jak jste se cítili fyzicky a psychicky?

V tomto článku se podíváme na to, co to stres vlastně je a jak se projevuje. Zjistíte, proč nadměrný stres působí negativně na naše tělo, náladu i rozhodování. Pokud ale víte, co se s vámi ve stresu děje a dříve ho rozpoznáte, vytvoříte si více prostoru zvolit si další krok vědomě.

Co je to stres?

Stres je psychický i fyzický stav vznikající v reakci na jakoukoliv náročnou situaci (stresor). V minulosti, kdy se tato stresová reakce vyvíjela, bylo nejčastějším stresorem akutní fyzické ohrožení, jako je napadení predátorem nebo členem nepřátelského kmene. A právě pro tento typ ohrožení je naše automatická stresová reakce uzpůsobena dodnes. Někdy se jí říká reakce "bojuj nebo uteč", jelikož boj nebo útěk jsou obvykle nejúčinnější v případě napadení - naše tělo, myšlení i emocionální stav jsou ve stresu nastavené na to, že během okamžiku budeme s někým bojovat, anebo před ním budeme utíkat. Případně že úplně ztuhneme ve snaze stát se neviditelnými. Takové "zamrznutí" je třetí velmi častou a velmi starou reakcí.

Pravděpodobně jste všechny tyto tři typy reakcí na stres sami zažili:

• pokud vás někdo naštval a měli jste sto chutí dát mu pěstí do nosu (boj),
• jestli jste byli v trapné situaci a nejraději byste utekli z místnosti (útěk),
• když vám někdo nečekaně vynadal a vy jste nebyli schopní vypravit ze sebe slovo nebo jinak reagovat (zamrznutí).

Podívejte se, jak konkrétně stres ovlivňuje naše myšlení, pocity a tělo:

Proč nás stresují i běžné každodenní situace

Při akutním stresu jsme fyzicky i psychicky připraveni na boj o přežití, ale "ohrožení" v dnešní době jsou častěji úplně jiného typu. Fyzické nebezpečí dnes většině z nás hrozí jen velmi výjimečně. Zato se setkáváme se situacemi jako naštvaný šéf, nadávající zákazník, nespokojený partner, vyvádějící děti, dopravní zácpa, nekonečný seznam úkolů, které bychom měli zvládnout a nemáme na to čas... A možná úplně nejčastější stresor? To, že přemýšlíme o nepříjemných věcech, které se staly, stát mohly a nebo které se "určitě" stanou.

Stresová reakce souvisí nejen s tím, co se děje, ale také s tím, jak situaci v danou chvíli vnímáme a jaké máme zrovna možnosti a kapacitu.

Stresorem tak může být i to, že skutečně nastala nějaká nebezpečná situace, tak i to, že si v hlavě "pouze" přehráváme katastrofické scénáře. Tělo a nervový systém mohou na představované nebo očekávané ohrožení reagovat velmi podobně jako na reálnou situaci, která se děje právě teď. Ať už stres způsobilo cokoliv, ve všech případech platí:

• Když je stresová reakce velmi silná, může být těžké přemýšlet s odstupem, komunikovat klidně nebo jednat tak, jak bychom si přáli.

• Pokud se silný stres opakuje často nebo trvá dlouho, může zatěžovat tělo, psychiku, spánek, vztahy i každodenní fungování.