Vědomější vztah k jídlu

Jak věnovat více pozornosti tomu, jak na nás působí co, kdy a jak jíme

Jídlo není jen otázka kalorií, disciplíny, zdraví, váhy nebo vůle. Jídlo je také forma každodenního kontaktu s vlastním tělem: s hladem, sytostí, chutí, energií, trávením, emocemi, stresem, únavou i rytmem dne.

Někdy jíme v klidu a cítíme, že nám jídlo opravdu sedlo. Chutnalo nám, zasytilo nás, dodalo nám energii a cítíme se po něm dobře. Jindy jíme ve spěchu, u obrazovky, pozdě večer, protože jsme unavení, ve stresu nebo prostě proto, že nebyl prostor jíst jinak. A teprve později si možná všimneme, že je nám těžko, jsme unavení, podráždění, hladoví znovu příliš brzy, nebo naopak úplně odpojení od toho, co tělo vlastně potřebovalo.

Cílem tohoto článku není říct vám, co a jak máte přesně jíst, ale nabídnout vám otázky k zamyšlení a malé experimenty, které vám mohou pomoci poznat, jak které jídlo, a podmínky, ve kterých ho jíte, působí právě na vás.

Neexistuje jeden "správný způsob jídla" pro všechny

V oblasti jídla je snadné narazit na mnoho pravidel a doporučení. Snídejte. Nesnídejte. Jezte často. Jezte méně často. Omezte tohle. Přidejte tamto. Nejezte večer. Jezte intuitivně. Plánujte. Nepočítejte kalorie. Počítejte kalorie.

Některá doporučení mohou být pro někoho užitečná. Pro jiného ne. To, co člověku sedí, do velké míry závisí na jeho těle, zdraví, práci a jiných aktivitách, pohybu, stresu, spánku, věku, trávení, chuti, financích, rodině, kultuře, zdravotních omezeních, aktuálním období života a samozřejmě osobních preferencích. To, co skvěle funguje a vyhovuje jednomu, může být pro druhého naprosto nevhodné, nepřijatelné a neudržitelné.

Než hned hledat ideální dietu nebo styl stravování, může být snadnější se ptát: Jak jím teď? A jak to na mě skutečně působí?

Čeho si můžete všimnout před jídlem

Než začnete jíst, můžete se občas sami sebe zeptat:

Mám hlad, nebo jsem spíš unavený/á, ve stresu, znuděný/á, smutný/á nebo zahlcený/á?

Jak dlouho jsem nejedl/a?

Mám chuť na konkrétní jídlo, nebo jen potřebu rychlé energie?

Potřebuju teď jídlo, nebo spíš pauzu, vodu, pohyb, klid, nebo něco jiného?

Jsem už tak hladový/á, že budu jíst velmi rychle?

Mám prostor se najíst aspoň o trochu klidněji?

Někdy odpověď bude jednoduchá: mám hlad a potřebuji jíst. Jindy si všimnete, že jídlo má v tu chvíli více funkcí: třeba dodat energii, uklidnit, zaplnit pauzu, přehlušit nepříjemnou emoci nebo vytvořit chvíli pro sebe. Nic z toho není důvod k výčitkám, ale informace.

Čeho si můžete všimnout při jídle

Vědomější jezení nemusí znamenat jíst pokaždé pomalu, v dokonalém klidu, bez vyrušení a soustředění na každé sousto. Někdy to v běžném životě ani nejde. Může ale pomoct, když si občas věnujete pár sekund, abyste si všimli například:

jak jídlo chutná, voní a jakou má teplotu a strukturu,

jestli jíte rychle, nebo klidněji,

jestli ještě máte hlad nebo už začínáte být sytí,

jestli u jídla řešíte práci, zprávy nebo konflikt,

jestli se tělo při jídle spíš uvolňuje, nebo zůstává ve stresu.

Někdy může pomoct trochu zpomalit, protože když jíme velmi rychle, nebo při tom děláme něco jiného, může být těžší vnímat chuť, sytost i to, jak nám jídlo sedí. Můžete si zkusit položit jednoduchou otázku: Jsem u tohoto jídla aspoň trochu přítomný/á?

Čeho si můžete všimnout po jídle

Po jídle se někdy ukáže víc, jak na nás působilo, než během něj. Můžete si všimnout například:

jestli se cítíte příjemně sytí nebo je vám těžko,

jestli máte víc energie, nebo jste spíše v útlumu,

jestli se mění nálada nebo přichází spokojenost, dobrý pocit, neklid, ospalost nebo podráždění,

jestli se objevuje nadýmání, pálení žáhy, bolest břicha nebo jiné potíže,

jak dlouho vám sytost a energie vydrží,

jestli máte později velké chutě.

Něco se projeví hned, jak dojíme, něco až později ve zbytku dne.

Možná vypozorujete vliv konkrétních jídel. Možná času, kdy jíte. Možná i toho kde jíte, s kým jíte a co při jídle děláte. Možná toho, jestli jíte pomalu, nebo ve spěchu...

Vliv jídla nemusí být pokaždé stejný

Někdy si můžete také všimnout, že nejde jen o jídlo a jezení samotné. Často mívá velký vliv také to, jak spíme, kolik máme pohybu, jestli jsme ve stresu, vyčerpaní, nemocní nebo se právě zotavujeme z nemoci nebo úrazu, anebo jsme v pohodě. Vliv může mít rytmus naší energie a aktivity během dne i týdne, menstruační cyklus nebo těhotenství, počasí a roční období nebo fáze života, ve které se nacházíme...

Cílem nemusí být hodnotit každé jídlo jako dobré nebo špatné, ale spíše postupně více vnímat vzorce jako:

Po čem se cítím lépe a stabilněji?

Po čem mi bývá těžko?

Co mi dodá energii jen na chvíli?

Co mi pomáhá prožít delší úsek dne ve větší rovnováze a bez velkého propadu?

Co se mění, když jím ve spěchu oproti chvíli, kdy mám víc klidu?

Co, kdy a jak? Malé experimenty místo pravidel

I pokud chcete změnu, není potřeba hned měnit celý jídelníček a způsob, jak jíte. Často je mnohem lepší začít drobnými, nenáročnými experimenty, pár dní pozorovat, co se stane, a podle toho se teprve rozhodnout, které změny vám vyhovují. Níže najdete inspiraci pro pár oblastí, na které se můžete zkusit zaměřit.

Kdy jíte

Můžete zkusit sledovat, co se děje, když:

snídáte dříve, později, nebo vůbec,

jíte větší oběd a menší večeři,

jíte menší porce častěji,

jíte méně často, ale vydatněji,

jíte večer velmi pozdě, brzy, nebo večeři vynecháte,

mezi jídly máte dlouhé mezery,

máte jídlo připravené předem,

nebo čekáte s jídlem až do chvíle, kdy jste už hodně hladoví.

Otázka není: Co je správně? ale: Jak se potom cítím, pokud jde o mé tělo, energii, náladu, spánek a podobně?

Co jíte

Můžete si všimnout, jak na vás působí různé typy jídel. Například jídlo lehčí nebo těžší. Teplé nebo studené. Sladké, slané, kořeněné, tučné, kyselé, s velkým obsahem bílkovin, cukrů nebo zeleniny, s přílohou, bez přílohy, hodně zpracované, domácí, kupované, fast food, známé, nové...

Ne proto, abyste si hned vytvořili seznam zakázaných jídel nebo potravin, ale proto, abyste zjistili: Co mi sedí? Co mě zatěžuje? Co mi chybí? Co mě zasytí? Co ve mně spouští výčitky, napětí nebo zmatek? Po čem se cítím dobře?

Jak jíte

Můžete zkusit změnit ne samotné jídlo, ale podmínky, když jíte. Například:

jíst bez telefonu (počítače, televize a podobně),

dát si první tři sousta pomaleji,

sednout si místo jezení ve stoje,

neřešit u jídla práci,

všímat si chuti,

žvýkat o trochu důkladněji,

dopřát si před jídlem krátké zastavení a pár nádechů,

nebo si po jídle všimnout, jak se cítíte, než vstanete od stolu.

Malá změna podmínek nebo i jen pozornosti někdy ukáže víc než velká změna jídelníčku.

Čemu věnovat pozornost místo dodržování striktních pravidel

Některá výživová doporučení mohou být užitečná jako orientační body. Nemusí ale fungovat jako pevná pravidla pro každého. Často může pomoct všímat si například toho, jestli:

jíte dost na to, abyste během dne nebyli dlouho úplně bez energie,

v jídle máte něco, co vás skutečně zasytí,

jíte ovoce, zeleninu nebo jiné potraviny, po kterých se tělo cítí dobře,

nepoužíváte kávu, sladké nebo fast food jen jako náhradu za odpočinek,

nejíte těžké jídlo těsně před spaním, pokud si všímáte, že vám potom bývá hůř nebo hůř spíte,

nevynecháváte jídlo tak dlouho, že potom jíte jen, až když jste velmi hladoví a ztrácíte vnímání sytosti,

vám určitý způsob stravování nepřináší víc stresu, strachu nebo výčitek než podpory.

Smyslem není optimalizovat celý jídelníček a jíst dokonale správně. Smyslem je hledat takový způsob jídla, který je výživný, realistický, udržitelný a v souladu s vaším tělem, životem a preferencemi.

Aby jídlo bylo podporou pro tělo...

U jídla je důležité být opatrní jak s velmi neobvyklými dietami, tak s univerzálními radami. Pokud máte například zdravotní omezení, trávicí potíže, alergie, cukrovku, potíže se štítnou žlázou, výrazné změny váhy, hormonální změny, řešíte těhotenství, dodržujete speciální dietu, máte poruchu příjmu potravy nebo velmi napjatý vztah k jídlu a tělu, může být vhodné poradit se o stravování s lékařem, nutričním terapeutem, psychologem nebo jiným odborníkem.

Stejně tak pokud si všimnete, že vás experimentování s jídlem vede spíš k větší potřebě kontroly, strachu, výčitkám nebo omezování, je lepší zvolnit. Cílem není jídlo sledovat tak, aby se z něj stal další zdroj stresu. Cílem je získat víc kontaktu s tím, co vás podporuje. To někdy znamená jíst pravidelněji. Někdy zpomalit. Někdy přidat něco výživného nebo vynechat něco, co vám nedělá dobře. A někdy dovolit si jídlo bez výčitek.