Postoj těla jako signál

Naše nálada a celkový stav se často projeví fyzicky mnohem dřív, než si je uvědomíme. Když jsme dlouho pod tlakem, můžeme se nevědomky "stáhnout". Když se chráníme, tělo může se může instinktivně snažit zabírat méně prostoru, abychom vypadali menší. Když jsme unavení, začne hledat úlevu. Když se snažíme vydržet, napětí se může hromadit například v ramenou, zádech, břiše, rukou nebo čelisti.

Shrbenější postoj nemusí být problém, který je potřeba okamžitě "opravit". Může být informace:

• Jsem unavený/á?
• Jsem ve stresu?
• Držím v těle napětí?
• Snažím se zmenšit, chránit nebo vydržet?
• Potřebuje moje tělo změnu polohy, oporu nebo uvolnění?

Když se na postoj těla díváme tímto způsobem, přestává být dalším úkolem k opravě. Stává se jedním z míst, kde se můžeme znovu potkat se sebou.

Když se tělo "stáhne"

Staženější, skleslejší postoj se často může objevit při stresu, smutku, strachu, studu, únavě, nejistotě nebo jednoduše při dlouhém sezení. Někdy je to krátkodobá reakce. Jindy se z určitého postoje stane zvyk a v podobné poloze potom trávíme velkou část dne.

Můžeme si pak všimnout například bolestí hlavy nebo zad a ztuhlé páteře nebo kloubů, což bývá způsobené dlouhodobějším svalovým napětím, které zejména při strnulé poloze vytváří jednostrannou zátěž. S napětím svalů šíje, hlavy a obličeje často souvisí i únava očí (která může být výraznější, pokud se navíc dlouho díváme na obrazovku). Můžeme si všimnout také nepříjemných pocitů nebo sevření v břiše, případně potíží s trávením, nebo pocitu tlaku nebo sevření v hrudníku a mělkého dechu. Při shrbených zádech mají totiž vnitřní orgány jako střeva a plíce méně prostoru, a to se někdy fyzicky projeví. Jindy můžeme mít prostě jen pocit celkové těžkosti, únavy nebo skleslosti.

Stejné projevy samozřejmě nemusí být vždy ze stresu nebo postoje těla. Pokud máte silné, nové nebo dlouhodobé potíže, je vhodné je řešit s odborníkem. V běžném dni ale může být užitečné se občas zeptat: Jakou polohu moje tělo zaujalo? A co mi tím možná ukazuje?

Kdy se do změny postoje nenutit

Změna postoje někdy může přirozeně podpořit i změnu nálady (a naopak), to ale neznamená, že existuje jeden "správný postoj", který vyřeší špatnou náladu nebo stres. Někdy snaha narovnat se nepomůže. Pokud jste vyčerpaní, ve stresu, něco vás bolí nebo se necítíte bezpečně, může nucení se do správného držení těla jen vytvářet ještě další tlak. Vy ani vaše tělo možná právě teď nepotřebujete víc kontroly a disciplíny, ale víc opory, klidu nebo odpočinku.

V takové chvíli může být vhodnější pohodlněji si sednout, opřít se, nebo si lehnout, pokud máte možnost, protáhnout se, ale jen velmi jemně, vydechnout, alespoň na chvíli odejít z náročného prostředí a podobně.

Držení těla není test vaší pevné vůle. Je to jeden z mnoha signálů, které mohou pomoci lépe porozumět tomu, jak vám právě teď je, a co byste možná mohli potřebovat.