Výraz a nálada
Jak si všímat obličeje, čelisti a očí jako signálů stresu, únavy a emocí
Výraz tváře často ukazuje víc, než si uvědomujeme. Když jsme ve stresu, unavení, soustředění, podráždění nebo zahlcení, může se napětí objevit právě v obličeji. Sevřeme čelist. Svraštíme čelo. Přimhouříme oči. Stiskneme rty. Zvedneme ramena a šíje ztuhne spolu s nimi. Někdy si toho všimnou druzí lidé dřív než my sami.
To, jak se cítíme, přirozeně ovlivňuje, jak se tváříme. Ale toto spojení funguje i obráceně. Výraz naší tváře má také vliv na naši náladu. Tento článek ale není o tom, že se máme víc usmívat nebo si zlepšovat náladu výrazem tváře. Je spíš o tom, že si můžeme položit otázku:
Co mi můj obličej právě teď ukazuje o napětí, únavě nebo emocích, které v sobě držím?
Výraz tváře je součástí naší komunikace s ostatními. Podle toho, jak se kdo tváří, dokážeme odhadnout, jakou má náladu nebo v jakém je rozpoložení. Ale tyto informace můžeme použít i my sami. Když si skutečně všimneme toho, jak se právě tváříme, můžeme si uvědomit něco o vlastním stavu, co jsme možná do té chvíle nezaregistrovali.
Výraz obličeje jako signál
Tvář není oddělená od zbytku těla. Když jsme dlouho ve stresu, obličejové svaly mohou zůstat napjaté, i když si to neuvědomujeme. Někdy držíme výraz soustředění, připravenosti, kontroly nebo potlačeného nesouhlasu ještě dlouho potom, co už situace, která to možná vyžadovala, skončila.
Může se to projevit například jako sevřená čelist, zatnuté zuby, napětí ve spáncích, svraštěné čelo, tlak kolem očí, stisknuté rty, ztuhlá šíje, únava obličeje, nebo celkový pocit, že se nemůžeme uvolnit.
Podobné signály nejsou známkou toho, že jsme přecitlivělí, děláme něco špatně nebo bychom se měli naučit lépe relaxovat. Můžou nám ale připomenout, v těle (i v hlavě) už delší dobu držíme nějakou zátěž.
Jemné uvolnění místo nuceného úsměvu
Někdy se doporučuje zkusit se usmát, abychom si zlepšili náladu. Někomu to může být příjemné. Někdo si při tom ale může připadat nepřirozeně, nuceně nebo jako by měl zakrývat to, co opravdu cítí. Proto může být užitečnější nezačínat úsměvem, ale uvolněním.
Místo otázky: Jak se mám tvářit, abych se cítil/a lépe?
zkuste otázku: Kde v obličeji teď držím napětí? A může tam být o trochu víc prostoru pro uvolnění a úlevu?
Možná nemusíte změnit výraz. Možná pomůže povolit čelist, uvolnit čelo, trochu uvolnit pohled nebo na chvíli přestat držet obličej ve stavu připraveném na výkon, kontrolu nebo obranu.
Krátký experiment: co ukazuje moje tvář
Zkuste si na chvíli všímat obličeje. Nic neměňte, jen chvíli pozorujte. Je čelist napjatá, nebo uvolněná? Dotýkají se zuby, nebo je mezi nimi trochu prostoru? Jsou rty sevřené, nebo volnější? Je čelo svraštělé nebo uvolněné? Jsou oči napjaté? Je pohled strnulý a zúžený, nebo měkčí a vnímáme i své okolí, nejen to, co je přímo před námi? Cítíme napětí v šíji, hlavě, spáncích nebo kolem úst, anebo jsou obličej, hlava a krk uvolněné?
Pokud zaznamenáte nějaké napětí nebo strnulost, zkuste potom jednu malou změnu, například: nechat čelist o trochu povolit, nepatrně nechat zuby oddálit od sebe, uvolnit jazyk, lehce zakroužit hlavou nebo rameny, povolit nebo promasírovat čelo, na moment zavřít oči nebo párkrát zamrkat a uvolnit pohled, promnout spánky, jemně promasírovat čelist nebo jednoduše jen udělat jeden volnější výdech.
Po chvíli si všimněte: Změnilo se něco v napětí, dechu, náladě nebo pocitu v těle?
Pokud ano, všimněte si čeho. Pokud ne, i to je v pořádku. Nejde o to nasadit "správný" výraz, ani se snažit pomocí výrazu kontrolovat svoji náladu, i když drobná změna výrazu může někdy pomalou změnu vnitřního stavu jemně podpořit. Cílem je pouze zjistit, jaké napětí právě drží náš obličej, a případně vyzkoušet, jestli existuje způsob, jak napětí o trochu zmírnit. Všímavější pozorování vlastního výrazu by nemělo být nástrojem násilného optimalizování vlastní nálady ani toho, jak se prezentujeme ostatním, ale může být zdrojem užitečných informací a přirozeným vstupním bodem pro větší kontakt se sebou, vlastním stavem a potřebami.
Kdy možná nejde jen o napětí ze stresu a zátěže
Napětí v obličeji, čelisti, očích nebo šíji často souvisí se stresem, únavou, dlouhým soustředěním, potlačenými emocemi nebo přetížením.
Může ale mít i jiné příčiny. Pokud vás často bolí hlava, čelist, zuby, oči nebo šíje, pokud v noci skřípete zuby, bolest se zhoršuje nebo je nová, je vhodné poradit se s lékařem, zubařem, fyzioterapeutem nebo jiným odborníkem. Všímání si napětí může být užitečné, ale nemá nahrazovat odbornou péči tam, kde je potřeba.